VUT blog

17. srpna 2016

Tomáš Poláček: Surfování byla láska na první pohled

Na VUT studoval chemii, pak pokračoval na Ústavu soudního inženýrství. Nyní se s ním můžete potkat na chodbách Fakulty podnikatelské, kde dokončuje doktorát, a všude tam, kde jsou dobré vlny.

Proč zrovna vlny? Právě ty jsou totiž pro surfaře Tomáše Poláčka alfou a omegou všeho - podle nich si vybírá nejen surfové destinace, ale především v posledních pěti letech výrazně ovlivnily jeho život.

Autor: archiv emOcean

Jak ses dostal k surfování?
Před pěti lety jsme byli s kamarádem v jihozápadní Anglii v malém městečku, které je považované za malou Austrálii. Surfingem to tu totiž žije. Pracovali jsme v noci v Subway, takže přes den jsme měli volno a mohli jsme zkoušet surfovat. Tehdy nás to chytlo a věděli jsme, že se tomu chceme věnovat.

Byla to láska na první svezení, nebo sis vztah k surfování budoval postupně?
Určitě to byla láska na první pohled. Oceán je pro suchozemce, jako jsme my Češi, úplně neznámá věc. Ten pocit při surfování je nepopsatelný.

Tíhl jsi vždycky k moři?
To ani ne, spíš jsem jezdíval na snowboardu. Ale jakmile jsem poznal surfing, tak jsem přestal jezdit na hory a veškerý čas trávím u oceánu.

Co všechno zahrnuje surfařská výbava?
Kromě prkna a neoprenu je to lano, tzv. leash. To vás pojí s deskou a máte ho připevněné ke kotníku. Důležité je především ve velkých vlnách, protože prkno zůstává na hladině a díky lanu se rychleji dostanete nahoru. Surf tak vlastně funguje jako záchranný plovák.

Podle čeho se rozlišují různé typy prken?
Je to podle typu vln, podle váhy jezdce a stylu jízdy. Longboardy jsou spíš na klidnější jízdu, kratší desky jsou určené zase na rychlejší a agresivnější manévry.

Nezkušené asi napadne otázka, jak se na prkně udržíte? Povrch se zdá být kluzký…
Samotné prkno je hladké a hodně klouže, proto používáme vosk na plochy, kam dáváme ruce a nohy, aby to tolik neklouzalo.

Autor: archiv emOcean

Máš ve výbavě více prken a jak je to finančně náročné?
Vždycky jsem měl surf z bazaru, protože nová prkna jsou poměrně drahá. Teď jsem si konečně koupil nové zhruba za 400 liber, bazarová vyjdou asi na polovinu. Nedávno se nám podařilo navázat spolupráci s jedním českým výrobcem, který dělá stand up paddle boardy a chtěl by se pustit i do těch surfových. Takže momentálně nám vyrábí prkna prakticky za reklamu a testování surfů.

Jezdíš na závody?
Letos jsem se poprvé účastnil česko-slovenského surfařského mistrovství ve Francii. Sice to nedopadlo podle mých představ, ale byla to super zkušenost.

Surfaři často mluví o tom, že je při tomto sportu důležité umět číst oceán. Co to v praxi znamená?
To je potřeba zejména u větších vln. Když si zvolíte špatnou, kterou chcete sjet, ale zavře se nad vámi, zlomí se naráz, tak vás to semele a odtáhne ke břehu. Pak se musíte dostat zpátky na line-up (místo, kde se lámou vlny, pozn. red.), což vás stojí hodně času a sil.

Jaký největší adrenalin jsi při surfování zažil?
Takových situací bylo poměrně dost, ale nebylo to nic, kdy by mi šlo o život. Nepříjemné je, když padáte a máte pod sebou třeba jen metr hloubku a na dně jsou kameny a korály. A nebo když vás semele vlna a vy nevíte, kde je nahoře a kde dole. Pak už jen musíte nahmatat leash a ručkovat po něm k hladině. Naštěstí jsem nikdy neměl vážný úraz, nejhorší asi byla zablokovaná záda, a když jsem jednou dostal prknem do hlavy. To jsem s ní nemohl asi dva dny hýbat a měl jsem ji nateklou.

Jaká je tvoje nejoblíbenější surfová destinace?
Moje srdcovka je Maroko. Je to taková exotika za málo peněz. Líbí se mi, jak se tam mísí africký a arabský svět. Právě tam pořádáme s kamarády surfový kemp.

Jak vypadá typický český klient, který s vámi vyjede za surfingem?
Původně jsme kempy koncipovali pro studenty v takovém punkovějším a nízkonákladovém stylu. Studenti ale s námi nakonec nejezdí, spíše jsou to lidé, kteří mají práci, někdy i rodinu, kteří rádi dají peníze za netradiční dovolenou.

Kam by ses chtěl ještě vydat?
Nedávno jsem byl v Indonésii, čímž se mi splnil jeden ze snů. Tam bych se chtěl určitě ještě někdy podívat. Pak do Austrálie a na Havaj.


Publikováno: 17.08.2016

Zkrácený odkaz: http://navut.cz/blog/f30863/d123910

Buďte první mezi svými přáteli
Google+